Poděkování v tramvaji

Jednou si takhle cestuju tramvají. Ve vagónu je nás jen několik, ale přitom panuje naprosté ticho. Sedí tu mladí lidé, asi pár, ale oba hledí do svých telefonů a nekomunikují. O kus dál postává trojice lidí v obdobném gardu. Cesta ubíhá a je klidno. 

Najednou se z růžku vyloupne obyčejný postarší pán s igelitkou , přikročí ke mně a povídá: "Já bych Vám rád poděkoval." "A za co, prosím vás", překvapeně odvětím. "Vy jste tady jediný člověk, který nekouká do mobilu, ale z okna", odpoví a odejde ven.