Nejsme jako oni

Petr Pavel. Nechme nyní stranou, komu a proč je nebo není sympatický. Žijeme v demokratickém státě a můžeme si tedy vybírat z pestré škály kandidátů všech druhů a zaměření, což je jistě znakem dříve nevídané svobody. Ale ať už jsme příznivci Petra, Pavla nebo třeba Danuše, je nezpochybnitelné, že se jedná o člověka, který většinu svého dospělého věku věnoval práci pro stát. Ať už v Armádě České republiky, kam to dotáhl na náčelníka generálního štábu a následně na stejnou funkci v Severoatlantické alianci jako první Východoevropan. Už to je samo o sobě obdivuhodné. I díky tomu je nositelem několika státních vyznamenání, například Francie za hrdinství v boji a záchranu lidských životů.Nyní, po prvním kole, byl Pavel okamžitě označen svým konkurentem mimo jiné za "rozvědčíka, komunistu" atd. Bohužel i u řady voličů ostatních kandidátů, kteří nepostoupili do druhého kola, se často objevuje nálepka obdobného druhu.Ať už s názory generála Pavla souhlasím nebo nesouhlasím, označovat ho s ohledem na jeho úctyhodnou 33-letou, mnohdy velice statečnou službu nejen pro český demokratický stát jen jako komunistu, je přinejmenším neuctivé . 

Že to zazní z úst jeho konkurenta, mě nepřekvapuje, protože ten udělá a řekne všechno pro to, aby si pomohl. Když se ona Babišova účelová zkratka ale objevuje u lidí, které považuji jinak za inteligentní, tak mě to trochu mrzí. Nepočínal si tak totiž ani Václav Havel, kterého všichni tak obdivujeme a který mu jako prezident republiky udělil v roce 1996 medaili za hrdinství. Protože jsou kandidáti pro takové ocenění důkladně filtrováni, musel pan prezident do detailů vědět i o Pavlově několikaletém studiu na nyní tolikrát zmiňované vojenské škole, která ho měla připravit pro práci ve zpravodajské službě. Tedy o typu studia, které přirozeně vyplývalo z původu jeho rodiny, zejména otce a následně pak z Pavlovy touhy pokračovat v armádní kariéře. Evidentně to však panu prezidentovi, který by měl nad jiné právo a oprávnění komukoliv cokoliv v tom směru vytknout, nevadilo, mu takové ocenění předat. Vzpomínám na Havlova slova, kterým se postavil po revoluci vůči dědictví komunistické strany. "Nejsme jako oni", tedy nebudeme je kádrovat tak jako kádrovali nás. Jako když zařazovali lidi do kategorií původu - dobrého nebo špatného, příbuzných - dobrých nebo špatných, profese a činů takových nebo makových. Nyní, v roce 2023, mnoho let po konci komunizmu, jsme zapomněli na Havlova moudrá slova a začínáme tak trochu nevědomky znovu kádrovat. "Estébák, rozvědčík, lampasák, komunista..." A snižujeme se tak na úroveň některých politiků a jejich ubohých praktik ne nepodobných těm, o kterých mluví. Nikomu z Vás neberu Vás názor na program, kariéru nebo minulost kteréhokoliv z kandidátů. Pouze bych rád připomněl, že přeci "nejsme jako oni".